Rok 2008

Cestovatelské projekty  s  dobrým

srdcem   

V současné době se motorkáři více a více setkávají s pojmy jako je Love Ride, MDA Ride, Blue Land, Sidecar Ride… Všechny tyto projekty jsou různými způsoby spojeny se jmény Radka a Barbory Krieglerových,  kteří společně s  několika dalšími nadšenci založili občanské sdružení MC Outdoors Riders.

S jejich aktivitami jsme se mohli setkat už na výstavě Motocykl 2008, kde vystavovali u stánku CARSERVIS – Wunderlich sajdkár, se kterým v dubnu 2008 absolvovali cestu z Prahy do Casablanky a putování po Maroku.

Na výstavě Motocykl 2009 jsme také zastihli Radka Krieglera ze sdružení MC Outdoors Riders, a položili mu několik otázek:

Radku, proč jste se pustili do organizování motorkářských expedic pro vozíčkáře?

Protože si myslíme, že integrace postižených do většinové společnosti není jenom otázkou bezbariérových vstupů do budov nebo nastavením legislativy. Je to i o tom, že každý z nás by si měl zvyknout na přítomnost lidí, kteří se fyzicky něčím odlišují. Bývají mnohdy duševně daleko zdravější než tzv. normální lidé. Typickým příkladem je Zdeněk – aktivní sportovec, který má za sebou spoustu úspěchů a optimismu na rozdávání. I Zdeněk chtěl být motorkářem a to se mu splnilo na sajdkárové jízdě  do Maroka.

Jak jste začínali a kdo se podílel na prvních projektech?

Praimpulzem všeho našeho snažení byl Jirka Ledinský z Carservisu, který staví sajdkáry, a když nám jednou nevyšla akce motocestovky pro zákazníka, vyhecoval mne otázkou: „No a pro ty vozíčkáře taky nic neuděláš?“ Načež začala šňůra telefonátů, nalezení Zdeňka přes Honzu Pičmana, ředitele Jedličkárny, oslovování sponzorů, články v časopisech, příprava sajdkáru i posádky, a samotná expedice k pískům Sahary. Bez Jirky bychom také neměli sajdkár – byl nám zapůjčen a upraven jím a Honzou Žlábkem, další výbavu poskytl Martin Kos z Velorexportu.

Proč využíváte pro vaše expedice sajdkáry – nebyla by speciálně upravená čtyřkolka pro vozíčkáře lepší alternativou?

Sajdkár i čtyřkolka se mohou vyskytovat v mnoha variacích a úpravách. Stejně tak jako jsou závody silničních sajdkárů a endurové závody pro sajdkáry, i čtyřkolku můžete postavit tak, aby obstála na silnici v běžném provozu. Obvykle dostupné modely čtyřkolek budou mít však problém se stabilitou, když kolem projede náklaďák. Proto jsme zvolili sajdkár jako ideální řešení pro vozíčkáře cestovatele – motocykl se sajdkárem má dostatek místa pro zavazadla i vozík, a po menších úpravách řazení ji může řídit i sám vozíčkář. Sajdkár BMW, se kterým jsme jeli do Maroka, měl navíc vynikající jízdní vlastnosti – řízení bylo bezproblémové, a dosahoval běžně rychlosti kolem 150km/hod. V terénu jsme zase ocenili bezúdržbový kardan, spolehlivost a výdrž motorky.

V letošním roce se připravuje první ročník MDA RIDE – o čem bude a kdo ho organizuje?

Mým snem bylo uspořádat v České republice Love Ride, o které jsem se jednou dočetl na amerických serverech, když jsem překládal články pro ICMN. Loni se nám podařilo zpropagovat myšlenku založení Love Ride v Čechách. Tiskovku a „nultý“ ročník, podpořili i hárlejáři z HOG Chapter Praha. Dostali jsme dokonce prostor na zahájení BMW sezóny u BMW Autec a jeli se Zdeňkem v čestném čele jarní motorkářské vyjížďky motoklubu BMW. Jelikož se v Americe jedná o profesionálně pořádanou iniciativu motorkářů vlastnících motocykl Harley Davidson, bylo v České republice založeno sdružení MDA RIDE, které u nás představilo stejnojmennou jízdu. MDA je mezinárodně známá zkratka asociace svalových dystrofiků. Svalová dystrofie (MD) je smrtelná nemoc, která v určitém stádiu poutá lidi na vozík, v dalším na podporu přístrojů. Právě koncepční pomoc lidem nemocných MD je pojítkem mezi Love Ride pořádanou v USA, Švýcarsku a jejich českou „sestrou“ MDA Ride. Organizace této akce zůstává plně v rukou českých harlejářů. Myšlence MDA Ride fandím, podporuji ji a držím palce pořadatelům, kteří mají odvahu uspořádat velkou benefiční motorkářskou akci, první v bývalém východním bloku. Přijedeme je se Zdeňkem v září podpořit. S MC Outdoors Riders máme v plánu se zúčastnit s vozíčkářem Matoušem švýcarské Love Ride, kam nás pozvali organizátoři Love Ride z USA a Švýcarska.

Pojďme zpátky k vašim vozíčkářským jízdám a expedicím – proč je nazýváte projekty s dobrým srdcem?

Tohle označení vymyslel Petr Jílek z WW8, který moderoval tiskovou konferenci při odjezdu do Maroka. Při loučení s námi řekl, že doufá, že se za rok setkáme při dalším projektu s dobrým srdcem, ať už se bude jmenovat jakkoliv.

Marocká cesta se vydařila – kolik jste toho najeli a jaké byly zážitky?

Zážitky byly mokré, studené, horké, větrné, „vedrózní“ -  prostě typický motorkářský adrenalin. Najeli jsme téměř 10 tis. km, v Maroku jsme jezdili 10 dnů, navštívili jsme historická města Fez, Marrákeš, Velký Atlas, soutěsku Todru  i poušť Saharu. Z pohledu vozíčkáře bylo novum zažít cestování bez střechy auta nad hlavou a poznat africkou kulturu.  Protože sajda byla rychlá a podvozek měla snížený, bylo to také občas v nekoordinovaném africkém provozu o strach. Ale Zdeněk se držel statečně, a kromě nevybíravých slov při posledních kilometrech v dešti, větru a tmě, kdy jsme na Šumavě vlítli do díry, byl v pohodě.

Vaše další expedice byla nazvána Blue Land. Kam pojedete a co bude pro vozíčkáře nové?

Jak je již naší tradicí, i touto jízdou chceme propagovat další neziskové projekty. Blue Land (www.blueland.cz) je občanské sdružení českých dobrovolníků, které v Kargyaku v indickém  Himálaji podporuje místní etnikum vybudováním knihovny, osvětou a pomáhají např. popálenému chlapci sehnat prostředky na plastiku kůže.

Naše motorkářská expedice Blue Land 2009 nás zavede do oblasti malého Tibetu – cílem bude Leh v Ladakhu. Pojedeme se sajdkárem Enfield, který pro nás zajišťuje Honza Odehnal z motorkářské cestovky CK Rajbas.

Pro vozíčkáře bude novým zážitkem skutečnost, že pojede jako člen větší skupiny (cca 8 motorek), která pojede stejnou trasu jako účastníci expedice Himalayo Enfieldmo. Do Dillí poletíme s Turkish Airlines, pak vlakem do podhůří Himálaje a odtud již po vlastní ose do průsmyků a sedel nejvyšších hor světa. Expedici pojede Jana Fesslová. Jana je ochrnutá po úraze při házené, její vášní je cestování. Českou republiku reprezentovala na paralympiádě v loňském roce a na svoji první expedici v sajdě se nesmírně těší.

Plánujete v letošním roce nějaké další aktivity?

Sdružení MC Outdoors Riders  (MCOR) si klade za cíl prostřednictvím mototuristických akcí sbližovat vozíčkáře (nebo hendikepované obecně) a motorkáře. Bude nás těšit, když motorkáři uvidí sajdu s vozíkem a zvednou palec na pozdrav, přijdou vozíčkáře pozdravit nebo se s ním dohodnout na společné vyjížďce. Snažíme se organizovat vyjížďky pro hendikepované v rámci celé České republiky, po návratu z Indie plánujeme navštívit sajdkárový motorkářský sraz, na který nás pozval Martin Kos. Vozíčkáři jízdu v sajdkáru nepovažují za chlapskou záležitost, na druhou stranu málokdo z nich se odváží vyjet na delší trasy jako Zdeněk nebo Jana. Rádi bychom hendikepované prostě jenom svezli, aby měli představu, o čem to „motorkaření“ je. Budeme rádi, když nám pomohou sajdkáristi i s neupravenými sajdami.

Jak by vám ještě mohli motorkáři pomoci ve vašem úsilí?

Nejdůležitější ale je, aby motorkáři, když potkají sajdkáru s vozíkem věděli, že v ní jedou lidé, které baví motorky a rádi si o nich povídají. Že v nich jedou lidé s postižením a nebojí se dělat věci, které mohou mnohým připadat neskutečné.

Díky, že jim fandíte!

Rok 2010

Občanské sdružení MC Outdoors Riders (MCOR) pomáhá  pořádat outdoorové extrémní cestovatelské akce pro vozíčkáře, které táhne vůně dálek, nebezpečí a dobrodružství. Dovezli vozíčkáře do hor marockého Velkého Atlasu a na Saharu, na nejvyšší průsmyk světa Khardung La do výšky 5602 m.n.m.v indickém Himálaji, k vlnám Pacifiku i na perlu jižní Ameriky Machu Picchu.

K cestování využívají jednoduchý dopravní prostředek – sajdkáru, která jim pomáhá uvézt všechny věci včetně invalidního vozíku. Vozíčkářům se snaží zprostředkovat pocity drsných motorkářů, kteří se nebojí nastavit svoji tvář větru, dešti i spalujícímu sluníčku a všeobjímající únavě po dvou týdnech cestování v náročných podmínkách. Zároveň jim pomáhají objevovat jaké to tam je – za hranicemi jejich dosavadního světa, za humny nebo na jiných kontinentech.

Jaké pocity, zážitky a cestovatelské zkušenosti má vozíčkář, který se vydá na cesty podporované občanským sdružením MCOR vám přiblížíme v dalších řádkách. Co je důležité vědět je, že se to děje – že vozíčkáři nemusí sedět domu u kompů a snít u krásných videí z jiných kontinentů, ale že se mohou držet doporučení Ondry, který po návratu z peruánských And prostřednictvím médií vzkázal svým kamarádům: „Bylo to super. Neseďte doma a cestujte taky...“

Jaké to je, když vozíčkář cestuje po jižní Americe, nám sdělil vozíčkář Ondra Veselý:

„Byl to neskutečný zážitek, nikdy jsem nic takového neviděl... nejvíce mě zaujaly plovoucí ostrovy Uros na jezeře Titicaca – vozík se nám tam sice bořil do rákosového podkladu ostrova, ale bylo nádherné objevovat jak tam Urosané žili a povídat si s nimi. Také nám zazpívali při odjezdu a svezli mne na rákosovém člunu. Byla to nádhera.“

Ondra Veselý se seznámil s aktivitami MCOR na Webrovce – zimním vozíčkářském elefant srazu (14.-16.ledna), kde se jezdilo se sajdkárami na sněhu, poté se zúčastnil výběrového řízení a stal se účastníkem expedice Titicaca 2010. Expedice trvala celý měsíc a umožnila Ondrovi cestou tam poznat i další země – navštívil Londýn, Madrid a Limu. Ondra, který nikdy neseděl v letadle, na expedici nalítal 25000 km v rámci svých 8 letů, se sajdou překonával převýšení v celkovém součtu 35000 metrů a ujel 3750 km na trase Arequipa – Puno – La Paz – Cuzco – Machu Picchu – Nazca – Cotahuasi – Arequipa v Peru a Bolívii.

Vlastní 18-ti denní motocyklová odyssea začala v Arequipě v nadmořské výšce 2300 m.n.m..Město je známé svými stavbami ze silluru – bílého kamene, a rozsáhlým klášterem St. Catalina, který Ondra také navštívil. Již druhý den cestovatelé (Ondra Veselý – vozíčkář a jeho průvodce, asistent a řidič sajdkáry Radek Kriegler) vystoupali do výšky 3800 m k nejvýše položenému splavnému jezeru světa – jezeru Titicaca. Ostrovy Uros jsou romantické rákosové stavby,Urosanka Marta si Ondru hodně oblíbila, a jelikož to celé plave, při ježdění po povrchu ostrova se s vámi podklad hezky houpe.

Po návštěvě La Pazu a dvoudenní cestě do Pukamarky – sídla české Nadace Inka Peru,které se cestovatelům stalo azylem na dalších 5 dní, se Ondra s Radkem nalehko bez bagáže vydali zdolávat silnici smrti přes Hydroelektricu na Machu Picchu. Tam jim na vrcholku tleskali turisté, že zdárně dosáhli vytčeného cíle.Incké ruiny byly zahaleny do ranních mlh – o to více tajemněji působilo rozsáhlé sídlo incké civilizace. 5-ti denní offroadové úseky v okolí Cuzca byly důkladnou prověrkou sajdkáry i cestovatelů samých – odměnou byla návštěva inckých teras v Pisacu, Olyntaytambu, pevnost Sacsayhuaman i vlastní pupek incké civilizace – město Cuzco.

Cestovatelé pokračovali přejezdem And do Nazcy, kde zhlédli tajemné obrazce v poušti, smočili se ve vodách Pacifiku a zamířili zpátky do hor do kańonu Cotahuasi. I poté co jim praskla sajdkára ve výšce 4700 m.n.m.u Nevado Coropuny, dokázali s pomocí jeepu a přes závaly dojet do Cotahuasi, svařit sajdkáru a vrátit se stejnou cestou přes nádherné, ale drsné hory zpět do civilizace a pokračovat již letecky zpět domů.

Neziskové sdružení MCOR podniká řadu dalších aktivit s jedním cílem – co nejvíce handicapovaným lidem zprostředkovat cestovatelské zážitky. Sajdkára je vhodná i pro těžší typy postižení,a tak se připravuje speciální sedačka pro handicapované, kteří neudrží stabilitu při sezení nebo třeba nemohou narovnat nohy...i oni touží vyjet na svou „velkou expedici“ byť bude mít daleko menší parametry, ale o to větší zážitek to pro takové lidi je.

Hlavní body činnosti

2008 – 2012                         Pětiletý projekt sajdkárových vozíčkářských expedic na všechny kontinenty

Sidecar Ride 2008                 Afrika - Maroko – poušť - 10000km v sajdkáře

BlueLand 2009                      Asie – Indie – Himaláje – nejvyšší sjízdný průsmyk světa

Titicaca 2010                        Amerika – Peru – Maccu Picchu a silnice smrti

EUCrossRoads 2011               Napříč Evropou se sajdkárou

Austrálie 2012                       Dobrodružné cestování podél východního pobřeží

Od roku 2011 se naší primární aktivitou stala středoevropská motorkářská benefice Ride for Autism - vice www.mcoutdoors.cz.