Série výstav zahajuje

Občanské sdružení MC Outdoors Riders (MCOR) pořádá outdoorové extrémní cestovatelské akce pro vozíčkáře, které táhne vůně dálek, nebezpečí a dobrodružství. Dovezli vozíčkáře do hor marockého Velkého Atlasu a na Saharu, na nejvyšší průsmyk světa Khardung La do výšky 5602 m.n.m.v indickém Himálaji, k vlnám Pacifiku i na perlu jižní Ameriky Machu Picchu.

K cestování využívají jednoduchý dopravní prostředek – sajdkáru, která jim pomáhá uvézt všechny věci včetně invalidního vozíku. Vozíčkářům se snaží zprostředkovat pocity drsných motorkářů, kteří se nebojí nastavit svoji tvář větru, dešti i spalujícímu sluníčku a všeobjímající únavě po dvou týdnech cestování v náročných podmínkách. Zároveň jim pomáhají objevovat jaké to tam je – za hranicemi jejich dosavadního světa, za humny nebo na jiných kontinentech.

Jaké pocity, zážitky a cestovatelské zkušenosti má vozíčkář, který se vydá na cesty s občanským sdružením MCOR vám přiblížíme v dalších řádkách. Co je důležité vědět je, že se to děje – že vozíčkáři nemusí sedět domu u kompů a snít u krásných videí z jiných kontinentů, ale že se mohou držet doporučení Ondry, který po návratu z peruánských And prostřednictvím médií vzkázal svým kamarádům: „Bylo to super. Neseďte doma a cestujte taky...“

Cestovatelské projekty pro vozíčkáře zatím nespadají do žádné rozpočtové kapitoly, a tak jejich konání je vždy závislé od podpory konkrétních sponzorů – doporučujeme k návštěvě web www.mcoutdoors.org a záložku Partneři. Sdružení by si rádo „vydělalo“ na další projekty provozem cestovatelského klubu a moto muzea, jehož otevření připravuje v koordinaci s pražským magistrátem a Prahou 1 v příštím roce. Nabízí také možnost podnikům připravit outdoory a cestovatelské projekty pro jejich zaměstnance a vzít na ně vozíčkáře v sajdkáře – i to je šance jak zlepšit vozíčkářům kvalitu života v oblasti zážitkové rehabilitace.

MCOR připravuje benefiční vyjížďku MC Outdoors Ride 14.5.2011 v Pekelných dolech – charitativní sbírku ve prospěch handicapovaných sajdkáristů, pro kterou hledají patrony z řad mediálně známých lidí a motokluby, které by na ní chtěly participovat. Jaké to je, když vozíčkář cestuje po jižní Americe, nám sdělil vozíčkář Ondra Veselý: „Byl to neskutečný zážitek, nikdy jsem nic takového neviděl... nejvíce mě zaujaly plovoucí ostrovy Uros na jezeře Titicaca – vozík se nám tam sice bořil do rákosového podkladu ostrova, ale bylo
nádherné objevovat jak tam Urosané žili a povídat si s nimi. Také nám zazpívali při odjezdu a svezli mne na rákosovém člunu. Byla to nádhera.“ Ondra Veselý se seznámil s aktivitami MCOR na Webrovce – zimním vozíčkářském elefant srazu (14.-16.ledna), kde se jezdilo se sajdkárami na sněhu, poté se zúčastnil výběrového řízení a stal se účastníkem expedice Titicaca 2010. Expedice trvala celý měsíc a umožnila Ondrovi cestou tam poznat i další země – navštívil Londýn, Madrid a Limu. Ondra, který nikdy neseděl v letadle, na expedici nalítal 25000 km v rámci svých 8 letů, se sajdou překonával převýšení v celkovém součtu 35000 metrů a ujel 3750 km na trase Arequipa – Puno – La Paz – Cuzco – Machu Picchu – Nazca – Cotahuasi – Arequipa v Peru a Bolívii. Vlastní 18-ti denní motocyklová odyssea začala v Arequipě v nadmořské výšce 2300 m.n.m..Město je známé svými stavbami ze silluru – bílého kamene, a rozsáhlým klášterem St. Catalina, který Ondra také navštívil. Již druhý den cestovatelé (Ondra Veselý – vozíčkář a jeho průvodce, asistent a řidič sajdkáry Radek Kriegler) vystoupali do výšky 3800 m k nejvýše položenému splavnému jezeru světa – jezeru Titicaca. Ostrovy Uros jsou romantické rákosové stavby,Urosanka Marta si Ondru hodně oblíbila, a jelikož to celé plave, při ježdění po povrchu ostrova se s vámi podklad hezky houpe.

Po návštěvě La Pazu a dvoudenní cestě do Pukamarky – sídla české Nadace Inka Peru,které se cestovatelům stalo azylem na dalších 5 dní, se Ondra s Radkem nalehko bez bagáže vydali zdolávat silnici smrti přes Hydroelektricu na Machu Picchu. Tam jim na vrcholku tleskali turisté, že zdárně dosáhli vytčeného cíle.Incké ruiny byly zahaleny do ranních mlh – o to více tajemněji působilo rozsáhlé sídlo incké civilizace. 5-ti denní offroadové úseky v okolí Cuzca byly důkladnou prověrkou sajdkáry i cestovatelů samých – odměnou byla návštěva inckých teras v Pisacu, Olyntaytambu, pevnost Sacsayhuaman i vlastní pupek incké civilizace – město Cuzco. Cestovatelé pokračovali přejezdem And do Nazcy, kde zhlédli tajemné obrazce v poušti, smočili se ve vodách Pacifiku a zamířili zpátky do hor do kańonu Cotahuasi. I poté co jim praskla sajdkára ve výšce 4700 m.n.m.u Nevado Coropuny, dokázali s pomocí jeepu a přes závaly dojet do Cotahuasi, svařit sajdkáru a vrátit se stejnou cestou přes nádherné, ale drsné hory zpět do civilizace a
pokračovat již letecky zpět domů.

Neziskové sdružení MCOR podniká řadu dalších aktivit s jedním cílem – co nejvíce handicapovaným lidem zprostředkovat zážitky z cestování se sajdkárami. Sajdkára je vhodná i pro těžší typy postižení,a tak se připravuje speciální sedačka pro handicapované, kteří neudrží stabilitu při sezení nebo třeba nemohou narovnat nohy...i oni touží vyjet na svou „velkou expedici“ byť bude mít daleko menší parametry, ale o to větší zážitek to pro takové lidi je. Velkým krokem dopředu bylo i vyrobení vozíčkářské sajdkáry s Kliktronikem v dílně Honzy Doležala ze Šlapanic u Brna – Ondra si chce udělat řidičák na motorku a na další expedici již vyrazí coby zkušený motocestovatel jako řidič sajdkáry (pokud mu to legislativa dovolí...).

Zdroj: MC Outdoors Riders o.s.